Třeběšice

Když jsme poprvé vkročili do třeběšického parku, říkali jsme si, co z této džungle asi tak má vzniknout. Zarostlý starý sad, neupravené plochy kolem starého statku…zkrátka jeden velký chaos, na kterém bylo neuvěřitelné množství práce. Bylo nutné vykácet staré stromy, plochy zbavit plevelů,  vybrat kameny, projet terén agrií s bránami a upravit záhony tak, aby do nich bylo možné sázet.

Jako první přišel na řadu ovocný sad. Začali jsme s kácením starých stromů, kterých bylo poměrně dost, vytrhávali jsme mohutné kořeny, aby na této ploše mohl být následně založen trávník a nový ovocný sad. Ořezané větve jsme pálili na ohních, a tak jsme si náročnou práci někdy zpříjemňovali opékáním špekáčků nebo pečením brambor. Když byl starý sad vymýcen, začal se vyměřovat sad nový. K tomu nám pomáhaly hromady provázků – splétali jsme z nich jakousi pravidelnou síť, která nám měla zajistit to, že stromy budou v absolutní rovině, pěkně v zákrytu jeden za druhým. Bylo to sice náročné, někdy jsme museli strom několikrát přesazovat a posouvat, ale s odstupem času můžu konstatovat, že se záměr povedl a sad vypadá velice hezky. Dnes v sadu rostou různé odrůdy jabloní, hrušní, třešní, višní, švestek a ringlí .

Pak přišel na řadu lesopark. V této části bylo nutné nejprve provést chemické odplevelení, protože plochy nebyly pod bujarým plevelem ani vidět. Následovala úprava terénu bránami, vyhrabání starých kořenů, odstranění kamenů a vytyčení záhonů tak, jak to stálo v projektu. Záhony v centrální části lesoparku vyplnily půdopokryvné rostliny jako barvínek menší (Vinca minor) a břečťan obecný (Hedera helix) a později je doplnilo ještě několik druhů trvalek. Sázení těchto malých rostlin jde za normálních okolností snadno a rychle, zde jsme ale bohužel sázeli v době, kdy bylo neskutečně mokro a víc než v zemi jsme toho měli na botách. Jílovitá hlína vytvořila jednu velkou mazlavou hroudu a zasazení jedné rostliny vyžadovalo pevné nervy.

Kolem dokola lesoparku byly podle projektu navrženy různé druhy rododendronů, azalek a kalin a jejich celkový počet byl něco okolo  300 kusů. Tento počet nám ale vzrostl asi na trojnásobné množství, to když nám projektant rostliny přemístil z jednoho místa na druhé, nechal nás je zasadit, pak se mu to opět nezdálo, tak je vytahal. A celý tento postup se opakoval celkem třikrát. Nicméně rostliny jsou v zemi a dnes, po roce a půl od výsadby, můžeme obdivovat nádherně rozkvetlé keře a říct si, že za tu práci to stálo.

Dosázeny sem byly také vzrostlé alejové stromy – duby, jilmy, habry.

Před statkem vzniklo docela rozsáhlé růžoviště, do kterého jsme vysázeli 550 ks růží ve čtyřech odrůdách.  Obvod růžoviště je lemován výsadbou tisů  (Taxus baccata).

V tuto chvíli probíhají finální práce a celá akce se blíží ke svému konci. Zbývá dosadit posledních několik rostlin, zasadit pár stromů a založit trávník.