Revitalizace toku Blanice

Intravilánová revitalizace řeky Blanice

Na počátku projektu stála iniciativa Českého svazu ochránců přírody inspirovaná podobnými úpravami původně regulovaných toků v sousedním Německu. Vedení Města Vlašim tuto myšlenku podpořilo a ČSOP zpracovalo studii navrhující přírodní úpravu koryta řeky, protipovodňová opatření i cesty kolem řeky vč. atraktivní vysuté kovové lávky pod mostem na Palackého náměstí. Město Vlašim poté nechalo zpracovat dokumentaci pro územní povolení.
Díky ochotě státního podniku Povodí Vltavy převzít celý projekt investorsky a Městu Vlašim poskytnout pro jeho realizaci součinnost, potřebné pozemky a financovat vybrané části (např. lávku pro pěší), mohla být zahájena realizace nejrozsáhlejší úpravy řeky a jejího okolí od doby její regulace v r. 1960.
 
Hlavní částí stavby bylo rozvolnění koryta odtěžením značných objemů zemin z břehů s cílem maximálního zvětšení průtočné kapacity řeky při povodních, a vybudování protipovodňových ochranných hrází a zdí. Koryto Blanice bylo nově vytvarováno, na rozdíl od dřívější regulace (technicky upravené koryto do geometricky pravidelných tvarů) přírodě blízkým způsobem s členitými tvary břehů i dna koryta. Díky tomu bude řeka vypadat a také se ekologicky uplatňovat spíše jako řeka, než jako kanál – jak tomu bylo doposud. Čtyři vlašimské jezy byly rybími přechody, takže se řeka ve městě stala prostupnou pro migraci ryb a dalších vodních živočichů. Ekologicky nepříliš kvalitní a z hlediska bezpečnosti problematický vegetační doprovod, tvořený převážně topolovými kultivary, byl nahrazen výsadbami  několika tisíc jedinců dřevin domácích druhů.
 
Celkové náklady stavby byly 83,2 mil. Kč. Povodí Vltavy s.p. na ni obdrželo dotaci z Operačního programu Životní prostředí a státního rozpočtu ve výši 67,4 mil. Kč. Odborný dohled nad prováděním prací kromě vodohospodářských orgánů zajišťovala AOPK ČR.
 
Stavba byla v základních rysech provedena již začátkem června 2013. V této situaci stavbu zastihla povodeň, která byla na Blanici neobvykle velká. Podle údajů limnigrafů, které fungují nad Vlašimí v Louňovicích a nad ústím Blanice do Sázavy, se odhaduje, že při kulminaci v neděli 2.6. 2013 teklo Blanicí ve Vlašimi cca 150 m3/s vody. Stavba byla navržena tak, aby provedla průtok na úrovni stoleté vody (101 m3/s). Tato hodnota byla při kulminaci povodně výrazně překročena, odhaduje se, že kulminační průtok ležel mezi úrovněmi dvousetleté až třísetleté vody. Navzdory tomu provedla nedokončená stavba povodeň dobře.  Bylo třeba opravit některé části a obnovit část výsadeb stromů, nicméně lze konstatovat, že úprava řeky se ještě před dokončením osvědčila.
 
Na úpravu řeky (tzv. „intravilánovou revitalizaci“) ve Vlašimi můžeme být navíc náležité pyšní. Přestože v Německu a dalších zemích patří intravilánové revitalizace k velmi častým vodohospodářským stavbám, v České republice je úprava Blanice zatím bohužel ojedinělým příkladem. (Pešout, 2014)


Výsadba

Kolem řeky vzniklo mnoho oplocenek, kam jsme vysázeli tisíce prostokořenných i obalovaných keřů jako např. líska obecná (Corylus avellana), brslen evropský (Euonymus europaeus), hloh obecný (Crataegus monogyna), krušina olšová (Frangula alnus) a další.

Podél obou břehů řeky bylo vysázeno několik set kusů stromů – dub (Quercus robur), olše lepkavá (Alnus glutinosa), jilm habrolistý (Ulmus minor), jilm vaz (Ulmus laevis), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata) a javor mléč (Acer platanoides).
 
Jedním z nejvýraznějších výsadbových počinů je alej podél nově vzniklé cyklostezky, kterou tvoří 96ks javoru klenu (Acer pseudoplatanus).
Do břehů řeky jsme vloni na jaře napíchali přes 20 000 vrbových řízků.


Fotogalerie



Před samotnou revitalizací bylo nutné rozsáhlé kácení.


Odstraněny byly nálety i vzrostlé stromy.


Pokáceny museli být také vrostlé topoly zasahující do řeky.


Po odstranění dřevin se začalo s výkopovými pracemi a zpevňováním břehů.


Cílem bylo rozvolnění koryta odtěžením značných objemů zemin z břehů a vybudování protipovodňových ochranných hrází a zdí.


Revitalizace měla za cíl zvětšení průtočné kapacity řeky při povodních.


Koryto Blanice bylo nově vytvarováno přírodě blízkým způsobem s členitými
tvary břehů i dna koryta.


Díky tomu se bude řeka ekologicky uplatňovat spíše jako řeka,než jako kanál.


Výstavba tůní.


Výsadba vrbových řízků.


Výstavba nových oplocenek.


Výsadba v oplocenkách se skládala z domácích druhů, které jsou pro toto místo přirozené.

aktuality
Rybí přechody.


Nová lávka přes řeku.




Před a po revitalizaci toku Blanice v intravilánu města.

nahoru



zpět...